Rorátní volání o spravedlnost a spásu shůry; sloky 1-2 citují Izajáše a vystihují adventní očekávání.

Sloky 1-2 doslovně citují verš před evangeliem „Rosu dejte, nebesa, shůry“ (Iz 45,8); je to klasická rorátní píseň.

Píseň vroucně očekává Mesiáše a opakovaně prosí, aby vytoužená Spása přišla bez prodlení. Obraz spravedlnosti sestupující shůry doplňuje První čtení o Hospodinu, který učí a vede svůj lid.

Sloky 1–2 citují Vstupní antifonu Iz 45,8 „Rosu dejte, nebesa, shůry“ a sloka 1 opěvuje Pannu, která počne Spasitele. Rorátní mariánský ráz přesně sedí k dnešní mariánské památce v adventu.