Duch SvatýLetnicedějiny spásyZvěstováníkřest v JordánuProměnění Páněeucharistická proměnavzkříšeníapoštolská obecholubiceeklesiologietrinitární pneumatologie
Pneumatologický hymnus sleduje působení Ducha Svatého v dějinách spásy od stvoření po Letnice. Sloka 5 cituje J 20,22 'Přijměte Ducha svatého' a sloka 6 odráží Sk 2,1–4 — přímé letniční motivy klíčové pro biřmovací teologii.
Pneumatologický hymnus s explicitním trinitárním rámcem — Otec, Syn i Duch přítomni v každé sloce. Píseň je výslovně doporučena pro slavnost Nejsvětější Trojice a sleduje dílo Ducha Svatého v sedmi klíčových momentech dějin spásy.
Pneumatologický hymnus sledující působení Ducha Svatého napříč celými dějinami spásy — od holubice nad vodami stvoření přes Zvěstování, křest v Jordánu, Proměnění, vzkříšení až k Letnicím. Sloka 7 oslavuje Ducha jako hloubku věčných moří a garanta pravdy církve.
Pneumatologický hymnus sledující působení Ducha Svatého napříč dějinami spásy — od holubice nad vodami stvoření přes zastínění Marie, Jordán, Tábor, vzkříšení až k Letnicím. Sloka 7 oslavuje Ducha jako hloubku věčných moří a ducha pokoje.
Sloka 3 explicitně zpívá o Ježíšově křtu v Jordánu (Mt 3,16–17), tvůrčí síle křestní vody a krvi z kříže proudící nad křtitelnicí — jedinečné propojení Jordánu, Golgoty a svátosti křtu. Celá píseň sleduje dílo Ducha Svatého v dějinách spásy, což odpovídá pneumatologickému rozměru křtu.
Pneumatologický hymnus sledující dílo Ducha Svatého v dějinách spásy — od stvoření přes křest a Letnice. Sloka 5 s výzvou 'Přijměte Ducha svatého' přímo cituje Kristova slova při udělení moci apoštolům (Jan 20,22), což odpovídá momentu vkládání rukou.
Sloky 6–7 rozvíjejí eklesiologii apoštolské obce shromážděné v bázni (Sk 1,13–14; Sk 2,1–4) a Ducha jako garanta pravdy církve svaté a ducha pokoje. Pneumatologické téma obnovy Duchem Svatým odpovídá klíčovému slovu příležitosti.
Pneumatologický hymnus zahrnuje ve sloce 6 obraz apoštolské obce shromážděné v bázni před Letnicemi a Kristem sytícím svou apoštolskou rodinu. Sloka 5 cituje Jan 20,21–22 — vyslání učedníků a dar Ducha.
Pneumatologický hymnus sledující působení Ducha Svatého od stvoření po Letnice; motiv Ducha tvořícího a posvěcujícího ladí s konsekrací posvátného prostoru jako chrámu Ducha Svatého, zvláště ve vazbě na křestní a svátostnou symboliku.
Další doporučení z direktáře
Období a příležitosti uvedené v Direktáři pro varhaníky, i mimo nejbližší termíny.
Seslání Ducha Svatého
s. 25 · alternativa
Direktář
Na slavnost Seslání Ducha Svatého zpíváme píseň 421 (nebo 424; 425). Před evangeliem je předepsána sekvence Veni, Sancte Spiritus. Proto před evangeliem zpíváme její překlad — píseň 422 (všech 5 slok). K přijímání podle potřeby přidáváme vhodné velikonoční písně. Na závěr 407.
Liturgické mezidobí
s. 25
Direktář
Ke mši používáme písně:
mešní obecné: 512 ad.
písně k Pánu Ježíši: 702, 707, 708, 709, 710, 711, 715, 717, 728 (OL též 784, 785, 788, 789)
příležitostné: 904, 911, 917, 918
pro svůj obecnější charakter je možno používat i píseň 425
Při díkůvzdání po přijímání zpíváme děkovné písně označené M₅: z odd. 701 ad., 813, 902, 903, 907, 908, 909, 927, 928, 929 a responsoriální žalmy děkovného charakteru, např.: 631, 632, 633, 644, 649, 651, 652, 653, 656, 658, 659, 672/3, 681, 685.
Na závěr zpíváme píseň aktuálně ze slavnosti, svátku či památky z předešlého či následujícího týdne pro kterou je v Kancionálu píseň, nebo např.: 905, 910 a zvl. 930.
16. neděle v mezidobí, cyklus A
s. 26
Direktář
Druhý příchod Krista: 519
K Duchu Svatému zaměřené 2. čtení: 425