Chvála Boží věčné lásky a prozřetelného živení všech tvorů (sloka 6) odpovídá Pavlově důvěře v přebohatého Boha.

Kosmická chvála Boha Stvořitele, který koná velké divy, navazuje na stvořitelský chvalozpěv prvního čtení.

Sloka 3 odráží Žl 95,4-5 (hlubiny země a výšiny hor) z dnešního žalmu, ale píseň je obecná chvála Stvořitele.

Píseň je přímo určena pro slavnosti díkůvzdání, parafrázuje Žalm 136 (Velký Hallel) s opakovaným refrénem o věčné Boží lásce. Oslavuje Boha Stvořitele a Zachránce od stvoření přes Exodus k prozřetelnému živení všech tvorů — přesně odpovídá teologii vděčnosti za Boží dary.

Parafrázuje Velký Hallel (Žalm 136) s opakovaným refrénem o věčné Boží lásce, která nikdy nepřestává — přesně odpovídá duchu díkůvzdání za Boží prozřetelnost, stvoření a dějiny spásy.

Chvalozpěv parafrázující Žalm 136 (Velký Hallel) s opakovaným refrénem o věčné Boží lásce, výslovně určený pro slavnosti díkůvzdání a dožínky. Sloka 6 oslavuje Boží prozřetelné živení všech tvorů (Ž 136,25; Ž 145,15–16), sloka 2 chválí stvoření země a nebe.

Parafrází Žalmu 136 s refrénem 'Jeho láska je věčná, nikdy nepřestává' nabízí ideální děkovný zpěv za Boží věrnost v uplynulém roce; postup od stvoření přes dějiny spásy k prozřetelné péči ladí s novoroční vděčností.

Radostný chvalozpěv parafrázující Žalm 136 s motivem díkůvzdání, Boží věčné lásky a prozřetelnosti — ladí s vděčnou náladou závěru bohoslužby.