Te Deum s trojím Svatý (sloky 2–3) cituje chvalozpěv bytostí z prvního čtení; sloka 4 zmiňuje apoštoly před Božím trůnem.

Sloky 2–3 citují trojí Svatý z dnešního prvního čtení (Zj 4,8) a sloky 4–5 líčí nebeskou liturgii před Božím trůnem; zmiňuje i příchod Krista k soudu.

Te Deum jako kosmická chvála Krista Krále; sloka 8 odráží Mt 25,31 (příchod k soudu ve slávě), sloky 4-5 odráží Zj 5,11-14 (vstupní antifona — Beránek přijímající slávu). Slavnostní charakter odpovídá nejvyšší liturgické slavnosti.

Te Deum zmiňuje zástup mučedníků před Božím trůnem (sloka 4) a poslední soud.

Te Deum — slavnostní chvalozpěv přímo určený pro děkovné bohoslužby, oslavující Trojjediného Boha celým stvořením s nebeskou liturgií cherubínů a serafínů. Jde o tradiční hymnus díkůvzdání par excellence.

Slavnostní Te Deum je klasický chvalozpěv pro děkovné bohoslužby, přímo určený pro příležitosti díkůvzdání. Kosmická chvála Trojjediného Boha celým stvořením, nebeskými zástupy i pozemskou Církví dokonale ladí s radostným a slavnostním charakterem slavení.

Te Deum je klasický slavnostní chvalozpěv s explicitní trinitární doxologií (sloky 5–6), kosmickou chválou Trojjediného Boha, trojím Sanctus a nebeskou liturgií cherubínů a serafínů — přesně odpovídá majestátnímu a doxologickému charakteru votivní mše o Nejsvětější Trojici.

Te Deum je tradičně spjato s děkovnými slavnostmi; sloky 4–5 explicitně oslavují apoštoly, proroky a mučedníky před Božím trůnem (odráží Zj 7,9–12), což přímo odpovídá teologii oblaku svědků slavnosti Všech svatých.

Te Deum je tradiční chvalozpěv pro slavnostní příležitosti; kosmická chvála propojující nebeskou a pozemskou liturgii, serafíni zpívající Sanctus a otevření nebeské brány výborně ladí s teologií posvěceného chrámu.

Te Deum obsahuje ve slokách 2–3 explicitní obraz nebeské liturgie cherubínů a serafínů zpívajících trojí Sanctus (Svatý, Svatý, Svatý Pán Bůh Sabaoth), doplněný o oblak svědků — apoštoly, proroky a mučedníky před Božím trůnem.

Te Deum výslovně zmiňuje apoštoly, proroky a mučedníky před Božím trůnem (sloka 4) v kontextu kosmické chvály. Slavnostní charakter odpovídá votivní mši ke cti apoštolů.

Te Deum jako slavnostní díkůvzdání a chvála Trojjediného Boha — tradiční zpěv při závěrečných děkovných příležitostech; slavnostní a sebevědomý tón odpovídá radostnému rozeslání.

Slavnostní Te Deum — sloky 7–8 oslavují vtělení a otevření nebeské brány, sloka 10 zmiňuje vykoupení Kristovou krví. Jako děkovný chvalozpěv se hodí k radostné slavnosti křtu, i když nemá přímý křestní obsah.

Slavnostní Te Deum s trinitární doxologií a kosmickou chválou odpovídá slavnostnímu charakteru biřmování za přítomnosti biskupa. Sloky 5–6 oslavují Trojici včetně Ducha Svatého, což rámcově podporuje biřmovací teologii.

Slavnostní Te Deum jako chvála Trojjediného Boha celým stvořením — prosba o ochranu vykoupených a naděje, že kdo v Boha doufá, nebude opuštěn. Slavnostní ráz může rámovat modlitbu za mír, ale nemá specifický mírový obsah.