Sloka 2 přímo spojuje oba obrazy dnešního evangelia: ztracenou ovci i ztracený groš, které Kristus hledá. Zakončení „ať je radost v nebi i z nás“ přesně vystihuje radost nad obráceným hříšníkem.

Sloka 3 odráží dnešní antifonu ze Žl 23,2 obrazem zelených pastvin, na nichž Kristus pase své stádce. Pastýřská důvěra dobře doplňuje eschatologickou bdělost evangelia.

Sloka 2 „nemůžeme nic bez tebe“ odráží Aklamaci o vinném kmeni.

Sloka 3 obrazem zelených pastvin téměř doslovně navazuje na Antifonu k přijímání z Žl 23,1-2. Prosba o živou víru zároveň odpovídá závěrečné otázce Evangelia.

Prosba ke Kristu 'lékaři našich těl, duší' o zachování při Božím slově a uzdravení — motiv Christus Medicus a fráze 'uzdrav ran našich množství' přímo odpovídají kontextu pomazání nemocných.

Varianta s motivem Krista jako 'lékaře našich těl, duší', prosbou o uzdravení ran a blahoslavenstvím vidění a slyšení; fráze 'uzdrav ran našich množství' přímo odpovídá prosbě za nemocné.

Prosba o zachování ve slově a živou víru s obrazem podobenství o rozsévači (sloka 2 — 'země plodná, pro setbu tvoji příhodná'). Motiv zakořenění Božího slova v srdci přímo odpovídá bohoslužbě slova.

Sloka 2 propojuje odpuštění dluhů se smířením v obci věřících (Mt 18,21–35; Mt 6,12) — vzájemné odpuštění jako podmínka jednoty. Motiv zachování při Slově Božím odpovídá 'jeden Pán, jedna víra'.

Obraz Krista jako Ženicha a svatební hostiny (sloka 3 cituje Mt 22,1–14) a motiv svatebního roucha milosti rezonují se snubní symbolikou svátosti manželství — Kristus-Ženich podávající ruku hříšníkům.