Sloky 1–2 přímo citují První čtení z Job 19 o živém Vykupiteli a osobním spatření Boha po vzkříšení. Další sloky vyznávají proměnu těla a odevzdání duše Kristu.
Sloky 1–2 citují První čtení z Job 19 a soustřeďují celé vyznání na živého Vykupitele, vzkříšení z prachu a oslavené tělo. Jde o stručnou a velmi přesnou píseň pro dnešní vzpomínku.
Příležitosti
Použití při obřadech a dalších příležitostech, nezávisle na datu.
Osobní vyznání víry ve vzkříšení těla citující Job 19,25–27 (‚Vím, že můj Vykupitel živ jest'), s motivem oslaveného těla, odevzdání duše Kristu (Lk 23,46) a naděje posledního soudu — klasická pohřební píseň.
Další varianta Jobova vyznání ‚Vím, že můj Vykupitel živ je' s motivem vzkříšení z prachu země a oslaveného těla — přímá vazba na 1 Kor 15,42–53 a pohřební tradici responzoria Credo quod Redemptor.
Další přiřazení v Mešních zpěvech
Liturgické formuláře, ke kterým je píseň přiřazena v Mešních zpěvech, i mimo nejbližší termíny.